Únor je v německy mluvících zemích měsíc oslav a radosti, zatímco u nás je to spíš období zimy, chřipek a čekání na jaro. Jedno z nejdivočejších a nejbarevnějších období roku – karneval – se slaví tradičně právě v zimě, většinou v únoru, a je možné, že si tím místní krátí čekání na teplejší dny.
Možná znáš pojmy Karneval, Fasching nebo Fastnacht. Nejsou to tři různé svátky, ale tři názvy pro jednu a tutéž tradici, které se liší podle regionu. A právě to je na němčině krásné – jazyk je silně propojený s kulturou a místem.
Jak se karneval jmenuje a kde?
Fastnacht / Fasnacht – najdeš hlavně ve Švýcarsku a v jihozápadním Německu (Bádensko-Württembersko)
Karneval – používá se hlavně v Porýní (Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Bonn)
Fasching – typické slovo pro Bavorsko a Rakousko
Název vznikl z německého slovesa fasten – postit se, a to proto, že se správně nemá jíst maso. Slovo Karneval pravděpodobně pochází z latinského „carne vale“ – sbohem maso.
Kdy se karneval slaví?
Karneval nemá pevné datum, protože souvisí s Velikonocemi. Vždy končí den před Popeleční středou (Aschermittwoch), která zahajuje postní období (Fastenzeit).
Nejdůležitější dny karnevalu jsou:
- Weiberfastnacht (čtvrtek před Popeleční středou)
- Rosenmontag (karnevalové pondělí – největší průvody)
- Fastnachtsdienstag / Faschingsdienstag (úterý – poslední den oslav)
Formálně karneval „začíná“ už 11. 11. v 11:11, ale hlavní oslavy probíhají právě v únoru.
Historie
Kořeny karnevalu sahají hluboko do předkřesťanské doby. Už germánské a římské kultury slavily na přelomu zimy a jara svátky, jejichž cílem bylo vyhnat zimu a zahnat zlé duchy předtím, než se vrátí světlo a život s příchodem jara.
Právě odtud pochází tradice masek, hluku, tance a „chaosu“. Lidé věřili, že převlek a maska je ochrání před zlými silami.
S příchodem křesťanství se tyto pohanské slavnosti nezakázaly, ale přizpůsobily. Karneval se stal posledním obdobím veselí před čtyřicetidenním půstem, který začíná Popeleční středou.
Původně šlo o poslední možnost pořádně se najíst, napít a pobavit před dlouhým a přísným půstem.
Karneval měl ale i společenskou funkci:
- na chvíli se rušily společenské rozdíly
- lidé si mohli dělat legraci z autorit, politiků i církve
- svět se obrátil „naruby“
A přesně to vidíme dodnes.
Mezi nejčastější typy kostýmů (das Kostüm) během karnevalu patří historické postavy, jako jsou králové, rytíři nebo šašci. Velmi oblíbené jsou také čarodějnice (Hexen), které jsou typické především pro oblast Fastnacht. Mnoho lidí se převléká za zvířata nebo volí kostýmy s prvky politické satiry, například karikatury známých osobností. Kromě toho jsou populární i moderní kostýmy, jako jsou superhrdinové nebo pohádkové postavy. Ve Švýcarsku a v jižním Německu jsou velmi typické tradiční dřevěné masky (Holzmasken), které se často dědí z generace na generaci. Karneval je tak především o tom, sich zu verkleiden, tedy převléknout se a na chvíli se stát někým jiným.
Rosenmontag
Nejslavnějším dnem je bezpochyby Rosenmontag. Právě tehdy se konají obrovské karnevalové průvody (Umzüge). Absolutním centrem karnevalu je určitě Kolín nad Rýnem (Köln), a potom také Düsseldorf nebo Mainz, kde můžete vidět průvody s alegorickými vozy (Festwagen), taneční skupiny, dechové orchestry nebo různé kostými. Tradičně se v průvodu hází sladkosti, a volá se:
- „Alaaf!“ (Kolín)
- „Helau!“ (Düsseldorf, Mainz)
Během karnevalu se samozřejmě pije spousta alkoholu, jí se dobré jídlo a tradiční Krapfen (koblihy) a místní si užívají uvolněnou atmosféru. Jedním z nejdůležitějších principů karnevalu bylo vždy zrušení řádu, kdy si chudí si hráli na bohaté, obyčejní lidé zesměšňovali vrchnost a ženy přebíraly moc. Tento zvyk je dodnes na Weiberfastnacht, kde ženy přebírají vládu ve městech a stříhají mužům kravaty (die Krawatte symbolizuje mužskou autoritu, proto se právě ona „obětuje“.)
Jídlo a pití
Během karnevalu hrálo jídlo vždy velmi důležitou roli. Historicky šlo o období, kdy se lidé snažili spotřebovat všechny zásoby potravin, které by během nadcházejícího půstu nebylo dovoleno jíst. Na stolech proto dominovala především tučná a sytá jídla, sladkosti a různé druhy smaženého pečiva. Typickými karnevalovými dobrotami jsou například Krapfen, známý také jako Berliner nebo Pfannkuchen, tedy kobliha plněná marmeládou, dále Mutzenmandeln, malé kousky smaženého sladkého těsta, nebo obecně Schmalzgebäck, pečivo smažené na tuku. Samozřejmostí byly také klobásy, maso a sýry. V některých regionech se dodnes s nadsázkou říká, že kdo během karnevalu nepřibere, ten ho vlastně ani pořádně neslavil.
S karnevalem je neodmyslitelně spojeno také pití alkoholu. Nejčastěji se pije pivo, přičemž typickým příkladem je kolínské Kölsch, které se tradičně podává v malých sklenicích. V jižních oblastech Německa, Rakouska nebo Švýcarska hraje významnou roli víno a během oslav se pije i různý Schnaps, tedy pálenky. Konzumace alkoholu měla v minulosti své praktické i symbolické důvody – alkohol byl často bezpečnější než voda, představoval hojnost a zároveň byl součástí posledního veselí a „hýření“ před obdobím půstu. Není proto náhodou, že se v němčině často říká: An Karneval wird viel gegessen und getrunken.
Po skončení karnevalu však přichází Aschermittwoch, Popeleční středa, která zahajuje Fastenzeit, tedy postní období. Tradičně se lidé vzdávali především masa, alkoholu, sladkostí a obecně bohatých a přepychových jídel. Smyslem půstu bylo zklidnění, sebekontrola a návrat k jednoduchosti. V dnešní době se význam půstu částečně proměnil a mnoho lidí si volí modernější formy odříkání. Často se vzdávají sociálních sítí, sladkostí, alkoholu nebo například televize a nadměrného času stráveného online. Právě zde se krásně uplatňuje důležité sloveso auf etwas verzichten, tedy vzdát se něčeho, a podstatné jméno der Verzicht, které označuje samotné odříkání. Typickým příkladem může být věta: In der Fastenzeit verzichten viele Menschen auf Alkohol oder Süßigkeiten.
Konec karnevalu má v mnoha regionech silně symbolický charakter. Nejde jen o to, že oslavy jednoduše skončí, ale o vědomý přechod z období hluku, barev a přebytku do času klidu. Na některých místech se karneval dokonce obrazně „pohřbívá“ – pálí se figurína, která karneval zosobňuje, konají se tiché nebo smuteční průvody a hudba, která ještě před chvílí zněla ulicemi, se náhle odmlčí. Tento náhlý kontrast má jasný význam: veselí končí a začíná čas ztišení, přemýšlení a sebereflexe. Právě tato symbolika dává karnevalu hlubší smysl a ukazuje, že nejde jen o zábavu, ale o důležitý kulturní rituál, který už po staletí strukturuje rok v německy mluvících zemích.
Vyprávění o karnevalu si můžeš pustit také v podcastové epizodě 133, kterou najdeš na Apple podcast, Spotify i ve všech podcastových aplikacích. Epizoda se jmenuje: 133. Kika erzählt | Karneval ist Fasching 🎭 a můj podcast najdeš na internetu pod názvem Kika’s German | němčina 🥨. Pokud se ti podcast líbí, dej odběr a uč se němčinu s námi.
Chceš se na karneval virtuálně podívat? Mrkni na video z Rosenmontag. Tady si můžeš procvičit další slovní zásobu.
Jsem Kika, lektorka němčiny online.
Učím němčinu zábavně, efektivně a tak, aby ji student použil v každodenním životě. Každý měsíc posílám studentům newsletter s novým blogovým článkem, podcasty a tipy k učení. Odebírej newsletter a uč se s námi.
